Od účtovatelných hodin k hodnotovým metrikám: jak agilní advokátní kanceláře nově definují úspěch

Účtování podle hodin představovalo po více než sto let základní model poskytování právních služeb. V současném právním prostředí, které je charakterizováno důrazem na data, transparentnost a klientskou orientaci, se však stále častěji ukazuje, že měření výkonu výhradně prostřednictvím času stráveného na věci neodpovídá skutečné hodnotě poskytovaných služeb.

Přední advokátní kanceláře proto postupně opouštějí model billable hours ve prospěch hodnotově orientovaných metrik, které kladou důraz na výsledky, efektivitu a předvídatelnost. Tento posun nepředstavuje pouze změnu cenotvorby, ale zásadní revizi pojetí právní služby jako takové.

Limity modelu účtování podle hodin

Model založený na vykazování odpracovaného času vytváří systémové rozpory mezi zájmy klienta a poskytovatele právních služeb. Pokud je ekonomický výsledek kanceláře přímo navázán na počet vykázaných hodin, dochází k oslabení motivace optimalizovat procesy, standardizovat práci nebo využívat technologické nástroje ke zvyšování efektivity.

V praxi tak může být méně efektivní postup ekonomicky zvýhodněn oproti řešení, které je rychlejší, přesnější a z hlediska klienta přínosnější. Klient je následně vystaven situaci, kdy hradí zejména objem činností, nikoli jejich skutečný dopad či přínos pro jeho právní postavení.

Hodnotové metriky jako alternativa

Hodnotově orientovaný přístup přesouvá pozornost od vstupů k výstupům právní práce. Namísto sledování počtu hodin se zaměřuje na to, jakého výsledku bylo dosaženo a jaký význam má tento výsledek pro klienta. Mezi klíčové oblasti hodnocení patří zejména:

Výsledkové metriky

Tyto ukazatele sledují konkrétní právní dopady, jako je úspěšnost ve sporné agendě, výše dosaženého narovnání ve vztahu k původní expozici, míra smluvní shody či úspěšnost uzavření transakcí. Hodnota právní služby je zde měřitelná prostřednictvím snížení rizik nebo dosažených ekonomických přínosů.

Metriky efektivity

Efektivita je posuzována prostřednictvím délky řešení agendy, míry vyřešení věci bez nutnosti opakovaných zásahů či poměru nákladů k dosaženému výsledku. Systematické vyhodnocování těchto dat umožňuje identifikovat úzká místa a optimalizovat pracovní postupy.

Metriky klientské zkušenosti

Spokojenost klienta, kvalita komunikace, dostupnost právního poradenství a schopnost poskytovat srozumitelná a včasná doporučení představují faktory, které mají zásadní význam pro dlouhodobý vztah s klientem, avšak nejsou zachytitelné prostřednictvím vykázaných hodin.

Metriky prevence rizik

Zejména v rámci in-house právních týmů se hodnota právní práce projevuje v oblasti prevence – v míře souladu s regulatorními požadavky, řízení smluvních rizik a předcházení sporům. Úspěšná prevence přitom často znamená, že k samotnému sporu vůbec nedojde, a tudíž se její přínos v tradičním modelu nijak neprojeví.

Implementace hodnotového přístupu

Přechod k hodnotovým metrikám vyžaduje odpovídající datovou infrastrukturu a změnu interních procesů. Zásadní roli zde hrají systémy pro správu právní agendy, které umožňují sledovat průběh případů, dosažené výsledky a interakce s klienty. Neméně důležitá je spolupráce s klienty při definování kritérií úspěchu konkrétní zakázky.

Současně je nezbytné přehodnotit vnitřní motivační systémy v advokátních kancelářích. Pokud jsou hodnocení a odměňování právníků nadále odvozovány primárně od vykázaného času, nelze očekávat reálnou změnu chování ani pracovních postupů.

Role technologií a umělé inteligence

Moderní právní technologie, včetně nástrojů využívajících umělou inteligenci, umožňují systematické sběry dat, jejich analýzu a predikci výsledků. AI může podporovat identifikaci rizik, analýzu smluvní dokumentace či odhad pravděpodobných výsledků sporů. Tyto nástroje nenahrazují právní posouzení, ale vytvářejí podmínky pro kvalifikovanější a strategičtější rozhodování.

Závěr

Ústup od účtování podle hodin ve prospěch hodnotových metrik představuje strukturální změnu v poskytování právních služeb. Klienti stále častěji požadují transparentnost, předvídatelnost a jasnou vazbu mezi poskytovanou službou a jejím přínosem. Advokátní kanceláře, které na tento vývoj reagují včas, posilují svou konkurenceschopnost a dlouhodobou udržitelnost.

Otázkou již není, zda je hodnotově orientovaný přístup vhodný, ale jakým způsobem jej implementovat v konkrétním organizačním a regulatorním rámci právní praxe.

‍